Proč chce Trump Grónsko? Důvod leží hluboko pod ledem

Největší ostrov světa, pokrytý ledem a opředený mýty o nedobytné arktické divočině, se v posledních letech dostává do centra světové pozornosti. Grónsko dnes není jen vzdáleným územím Inuitů a ledovců, ale strategickým místem, o které se zajímají globální mocnosti. Proč má tento chladný ostrov takovou hodnotu a jaká je jeho minulost?

Grónsko: základní informace

Grónsko je největším ostrovem světa a leží mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem. Na většině území se rozprostírá arktická divočina, kterou pokrývá led, jenž místy dosahuje tloušťky až 3000 m. Pouhých 15 % pevniny je bez ledu, proto tu žije poměrně málo lidí (necelých 60 000 obyvatel). Ti se sdružují v menších městečkách a vesničkách na jihu, protože sever je nehostinný a k životu nepříliš vhodný.

Geograficky bychom Grónsko mohli zařadit k Severní Americe, ale již více než 1000 let jej s Evropou spojuje fakt, že jde o autonomní území Dánska. Ostrov sice nepatří do EU, ale jeho obyvatelé mají dánské občanství.

Grónsko: krátká historie

Historie Grónska se dá popsat jako dlouhý boj lidí s přírodou. Úplně první obyvatelé sem přišli ze severní Ameriky před několika tisíci lety. Šlo o předky dnešních Inuitů, kteří se naučili žít v mrazu, lovit na moři a využívat vše, co jim drsná příroda nabídla.

Kolem roku 1000 se v jižní části ostrova objevili Vikingové z Evropy. Vedl je Erik Rudý, který ostrov pojmenoval „Zelená země“. Několik stovek let zde žili, chovali dobytek a obchodovali, ale nakonec jejich osady zanikly. Důvodem bylo hlavně ochlazení klimatu a izolace od Evropy.

Po zániku vikingských osad ostrov zůstal po dlouhou dobu obývaný pouze původními Inuity. V 18. století se o Grónsko znovu začalo zajímat Dánsko, tehdy ještě spojené s Norskem. Dánští obchodníci a misionáři zde zakládali první stálé osady, šířili křesťanství a postupně si nad územím upevnili kontrolu.

Postupem času se z Grónska stala dánská kolonie a místní obyvatelé byli silně závislí na dánské správě. Změna nastala ve 20. století, kdy Grónsko přestalo být kolonií a získalo postupně právo rozhodovat o vlastních vnitřních záležitostech. Dánsko si však ponechalo kontrolu nad obranou a zahraniční politikou. Dnes jde tedy o autonomní součást Dánského království. Grónsko tedy sice není samostatným státem, ale má vlastní vládu a snaží se postupně získávat větší nezávislost.

Proč se o ostrov zajímá Donald Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ačkoli se před mnoha sty lety vylodili u břehů Grónska dánské lodě, neznamená to, že by Grónsko mělo patřit Dánsku. Co ale zájem Trumpa o tuto zemi vlastně vyvolalo?

Velkou roli hraje výskyt přírodních zdrojů. Podle nejrůznějších průzkumů by se na území Grónska mělo nacházet až 25 z 34 minerálů, které se označují jako kritické. Ty se v současnosti těží zejména v Číně a Africe, proto by pro Ameriku bylo velmi výhodné, kdyby tyto minerály mohla těžit v podstatě „za domem“.

Tání ledovců navíc způsobuje, že Grónsko vlastní 10 % světových zásob sladké vody, která se dá využít v zemědělství, průmyslu i jako pitná voda. Problémem ale stále zůstává, že většinu území pokrývá led, takže toto přírodní bohatství je v podstatě ukryto v ledovém nedobytném trezoru.

Tento ostrov se stává zajímavým i díky své poloze. Tání arktického ledu jej předurčuje jako zásadní uzel pro globální obchodní koridor. Nemluvě o tom, že Grónsko nabízí velmi dobrou strategickou polohu vůči Rusku.

Zatím můžeme tedy pouze odhadovat, jak se tento spor vyvine. Uvidíme, co nám následující týdny a měsíce přinesou.