Den nulového odpadu: Češi ho produkují méně, ale za svoz si mnohde připlatí

Každý rok si 30. března připomínáme Mezinárodní den nulového odpadu, který nás vyzývá k zamyšlení nad tím, kolik odpadu skutečně vyrobíme a jak s ním dál nakládáme. Dnes jsme často závislí na jednorázových obalech, plastových sáčcích a dalších materiálech. Mezinárodní den nulového odpadu (Zero Waste) proto neznamená, že všechen odpad jako mávnutím kouzelného proutku zmizí, ale hlavně to, že se budeme snažit vytvářet ho co nejméně a materiály v maximální míře znovu využívat.

Jak třídíme u nás

Třídění v Česku zahrnuje základní frakce: papír, plast, sklo, bioodpad a kov. Dále jde o sběr textilu, elektroodpadu či nebezpečného odpadu. Bioodpad můžete kompostovat doma, čímž zamezíte hromadění organických zbytků na skládkách a získáte kvalitní hnojivo pro zahradu. Sama na své zahradě vidím, jaký poklad pro rostliny vlastní kompost je. Speciální kontejnery na baterie, oleje či zářivky zase zabraňují úniku toxických látek do půdy a vody.

Kolik odpadu vyprodukujeme

Průměrný obyvatel Česka vyprodukuje ročně zhruba 530–570 kilogramů komunálního odpadu. Pozitivní zprávou však je, že klesá množství takzvaného směsného odpadu – tedy toho, který končí v černé popelnici. Zatímco dříve to bylo i přes 500 kg, dnes se v mnoha obcích díky poctivému třídění dostáváme na průměr kolem 360 kg na osobu. Statistiky ukazují jasný trend: stále větší část odpadu se recykluje nebo energeticky využívá, takže na skládky míří mnohem menší množství než dříve.

Jak je to s poplatky

Poplatky za odpad se liší podle obce a velikosti domácnosti. Určují si je samotná města a obce a řídí se přitom zákonem. Někde platí slevy pro děti, studenty i seniory. Každá samospráva si totiž výši poplatku stanovuje sama vyhláškou. Metodika umožňuje vybírat až 1 200 Kč na osobu a rok, ale mnoho měst vybírá méně a rozdíl doplácí ze svého rozpočtu. Většina středočeských měst se dnes pohybuje přibližně mezi 800 a 1 100 Kč ročně na osobu. Reálný průměr se tak pohybuje přibližně okolo 900–1 000 Kč za rok.

Konkrétní příklady

V Mladé Boleslavi účtují 400 korun, což je jedna z nejnižších částek v regionu, v Kolíně je to 800 Kč, v Příbrami 864 Kč, Benešov počítá 1080 Kč, Zruč nad Sázavou 1100 Kč. Proč vznikají takové rozdíly? Roli hraje spousta proměnných, jde například o systém sběru, smluv se svozovými firmami, míry třídění nebo toho, zda obec používá paušální poplatek na osobu či systém „plať za to, co vyhodíš“. Jak je z reálných údajů vidět, obce a města si poplatky nastavují různě.

Motivace funguje

V Sedlčanech patří obyvatelé dlouhodobě k nejšetrnějším producentům odpadu ve Středočeském kraji. Podle údajů ze soutěže Odpadový Oskar připadlo zhruba 123,9 kilogramu směsného komunálního odpadu na osobu za rok. Město se tak dostalo hluboko pod hranici 150 kg na obyvatele a patří k nejlepším v regionu. Pro srovnání: průměr ve Středočeském kraji byl přibližně 197 kg na osobu. Tak nízké číslo souvisí i se systémem, kdy domácnosti platí za odpad podle objemu popelnice, zatímco tříděný odpad a bioodpad mají zdarma. To motivuje obyvatele více třídit a směsný odpad omezovat.

Od dveří ke dveřím

Řešením může být i sběr odpadu doot-to-door tedy od dveří ke dveřím. Princip je poměrně jednoduchý. Domácnosti dostanou od města barevné sáčky na tříděný odpad a každý druh odpadu uloží tam, kam náleží. Pytle s odpadem potom v určené datum svozu dají ven za domovní dveře. Pracovníci technických služeb se svozovým autem ho vyzvednou. Takovou koncepci zavedli třeba v Dobříši, Benešově i jinde a zdá se, že má úspěch. Podíl tříděného odpadu tak stoupá. Zároveň se tak dá zamezit přeplněnosti kontejnerů na tříděný odpad ve městech.

Obce na odpad doplácejí

Musíme ale zdůraznit, že skutečné náklady na sběr, svoz a likvidaci odpadu jsou většinou vyšší než zmiňované vybrané poplatky. Nejde totiž pochopitelně jenom o samotný svoz, ale i třídění, provoz sběrných dvorů, dopravu a veškeré zpracování odpadu. Proto většina měst a obcí musí systém odpadového hospodářství dotovat ze svého rozpočtu často v řádech desítek milionů korun ročně. Zkrátka poplatek, který zaplatíme, představuje pouze část reálných nákladů a zbytek doplácí obec z veřejných peněz.

Tipy na minimalizaci odpadu

Jak snížit odpad? Není potřeba dělat radikální kroky, jde spíše o to postupně změnit různé každodenní návyky. Například když si pořídíte termohrnky a lahve na vodu pomáhají, okamžitě tím zredukujete spotřebu jednorázových kelímků a PET lahví. Když nakoupíte oděvy v secondhandech, prodloužíte životní cyklus oblečení a snížíte množství textilního odpadu. Totéž platí, když si starší oblečení přešijete na originální designérský kousek. Bude nést punc vaší osobnosti. Starý kousek oděvu tak pošlete do dalšího kola a zároveň získáte něco, co nikdo jiný nemá ,

Plánujte nákupy

U potravin je důležité plánovat nákupy s ohledem na to, co budete vařit a maximálně využívat zbytky, Je do nebe volající, že až přibližně třetina všech vyrobených potravin se celosvětově vyhodí. Jak to u vás, také vyhazujete nebo všechno spotřebujete a i ze zbytků vykouzlíte dobré jídlo? Nebo jste tak někde uprostřed? Každý to má jinak, ale pokud u vás pravidelně něco putuje do koše, i když by nemuselo, stojí za to popřemýšlet o tom, jestli by se to nedalo dělat i jinak. Zero Waste není jenom módní heslo, je to praktický přístup, který snižuje ekologickou stopu a učí nás zodpovědnému nakládání s materiály, které často bereme jako samozřejmost.

Srovnání s Evropou

Průměrný Evropan vyprodukuje přibližně 510 kilogramů komunálního odpadu ročně. Podle statistik Evropské unie připadlo v roce 2023 asi 511 kg odpadu na osobu, což je o něco méně než v předchozích letech. Přesto jde o obrovské množství – zhruba půl tuny odpadu na každého obyvatele ročně. Množství odpadu se navíc dlouhodobě mírně zvyšuje: například v roce 2013 to bylo asi o 30 kg méně. Plastů je vyrobeno obrovské množství, ale pouze necelých 10 % všech vyrobených plastů se recykluje. Potravinami bohužel často plýtváme, celosvětově se vyhodí přibližně třetina veškeré produkce.