Dovolená 2026: Co mít a nemít v pojistce?
Foto: StudioPeace, Envato Elements (licence redakce)
Cestování se může zdát jako jedna z nejstabilnějších součástí moderního světa. Stačí koupit letenku a během několika hodin jste na druhé straně planety. Přijde ale jediná válka a mapa globální turistiky se začne velice rychle měnit. Uzavírají se vzdušné prostory, lety se prodlužují, zdražují pojistky a někdy se celé destinace ze dne na den vyprázdní.
Když se uzavře obloha
Válka a ozbrojené konflikty mají na leteckou dopravu samozřejmě okamžitý dopad. Civilní letadla totiž nemohou létat nad oblastmi, kde hrozí útok raketami, drony nebo kde není zaručen bezpečný provoz. Jakmile některý stát uzavře svůj vzdušný prostor, aerolinky musí hledat náhradní trasy v bezpečnějších koridorech. Typickým příkladem je současná eskalace konfliktu mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem. Kvůli bojům a raketovým útokům se nad velkou částí Blízkého východu vytvořila obrovská „díra“ v globálním leteckém prostoru a řada letů byla zrušena nebo přesměrována.
Co způsobila válka: Jak se letouny vyhýbají
Z Evropy do Asie se dnes letadla často vyhýbají Íránu, Iráku nebo Izraeli a volí delší severní trasu přes Kavkaz, případně jižní koridor přes Egypt a Arabský poloostrov. Takové odklony prodlužují některé lety o 15 až 20 procent jejich doby. Pro cestující to pochopitelně znamená nejenom delší dobu v letadle, ale zároveň také vyšší ceny letenek. Každá minuta ve vzduchu totiž znamená více spáleného paliva, více pracovních hodin posádek a vyšší poplatky za využití jiných vzdušných prostorů. Tyto náklady se postupně promítají do cen letenek, které mohou růst o jednotky až desítky procent i na běžných linkách. Nabídka míst v letadlech se zároveň dramaticky snížila, zatímco poptávka, zejména od lidí, kteří chtěli region naopak rychle opustit, naopak prudce vzrostla.
Domino efekt pro světový turismus
Blízký východ je pro leteckou dopravu mimořádně důležitý. Přes zdejší vzdušný prostor běžně vede hlavní trasa mezi Evropou a Asií a za běžné situace tudy denně proletí stovky letadel. Když se část regionu uzavře, problémy se rychle přenesou i do míst, kde žádná válka není. Například v Jordánsku nebo v některých částech severní Afriky se cestovní ruch aktuálně výrazně propadá jenom proto, že turisté mají z oblasti strach, i když v těchto místech bezprostřední nebezpečí třeba nehrozí. Jeden z místních průvodců popsal situaci velmi otevřeně: všechny turistické skupiny, které měly naplánovanou návštěvu na začátek sezony, svoje plány zrušily, přestože je v zemi zatím bezpečno. Ale pokud by někdo přiletěl, může se také stát velkým problémem návrat domů.
Není to poprvé
Nezažíváme něco takového poprvé. K podobným situacím docházelo opakovaně už v minulosti, kdy nám válka udělala čáru přes rozpočet. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se uzavřel velký kus východoevropského vzdušného prostoru a lety z Evropy do Asie musely volit dlouhé jižní trasy přes Turecko nebo Střední Asii. V některých případech se cesta prodloužila o několik hodin. Lety mezi Evropou a Asií se protáhly o stovky až tisíce kilometrů a aerolinky začaly upozorňovat na výrazné zvýšení provozních nákladů.
Proč válka zdražuje cestovní pojištění
Dalším často přehlíženým dopadem konfliktů je cestovní pojištění. Většina běžných pojistek totiž výslovně vylučuje škody způsobené válkou nebo ozbrojeným konfliktem. Pokud se situace v některé oblasti rychle zhorší, pojišťovny reagují dvěma způsoby: zvyšují cenu pojistek nebo přestávají danou oblast krýt. Výsledek? Pokud do oblasti z nějakých důvodů jedete či letíte, určitě chcete mít pojistné krytí. Proto nezbývá než zaplatit vyšší částku, i když je to nepříjemné.
Pozorně čtěte podmínky
V posledních konfliktech na Blízkém východě například aerolinky i pojišťovny upozorňují na takzvané „válečné riziko“. Některé pojistky pro letecké společnosti nepokrývají škody způsobené konfliktem, což může aerolinkám způsobit obrovské finanční ztráty. Pro turisty to znamená především nutnost pečlivě číst pojistně podmínky. Pokud například cestující uvízne v oblasti, kde vypukne válka, běžná pojistka mu nemusí pokrýt ani návrat domů. A jak se aktuálně ukázalo, takové uvíznutí se ze dne na den může stát realitou.
Zdražování, které cestující vidí až při nákupu
Konflikty ovlivňují i ceny letenek a dovolených. Důvodů je několik. Delší trasy znamenají více paliva a více pracovních hodin posádek. To musí někdo zaplatit a nakonec to bude běžný turista. Rostoucí geopolitické napětí navíc často zvyšuje ceny ropy, což se právě teď také ukazuje. Například teď během poslední eskalace konfliktu na Blízkém východě prudce zdražila ropa a aerolinky začaly varovat před růstem nákladů i cen letenek. Současně dochází k přetížení alternativních tras. Když se velká část letadel přesune do několika málo bezpečných koridorů, vznikají zpoždění a řetězové problémy na letištích po celém světě. I to samozřejmě nakonec znamená růst nákladů a promítá se to do cen.
O kolik peněz může válka reálně zdražit cestování
Dopad konfliktů na ceny letenek se projeví velmi rychle. V okamžiku, kdy se uzavírají vzdušné prostory nebo ruší spojení, začne se měnit nabídka letů a ceny reagují prakticky okamžitě. Velmi konkrétní příklad přinesla právě aktuálně probíhající eskalace konfliktu na Blízkém východě v roce 2026. Podle dat portálu Kiwi.com během několika dnů výrazně zdražily lety z regionu do Evropy. Například spojení z Rijádu do Prahy zdražilo během jednoho týdne o 224 procent. U některých letenek rezervovaných na poslední chvíli byly ceny dokonce o 34 až 720 procent vyšší než bylo běžné.
Turismus se vždy vrací
Historie ale ukazuje jednu důležitou věc: turismus je překvapivě odolný. Po většině konfliktů se cestování relativně rychle vrací do normálu. Jakmile se znovu otevře vzdušný prostor a obnoví se letecké spojení, turisté se vracejí překvapivě rychle. Blízký východ je toho dobrým příkladem. Ještě před nedávnou eskalací konfliktu region navštívilo přibližně 100 milionů turistů ročně a počet návštěvníků dokonce překonával předpandemická čísla. Cestování tak pořád zůstává citlivým barometrem světové politiky. Jakmile někde vypukne konflikt, první změny se obvykle objeví právě na letištních tabulích.
Zdroj: theguardian.com, reuters.com, reuters.com, apnews.com, forbes.sk, penize.cz, tvnoviny.sk, ekonomickydenik.cz, idnes.cz, aeroweb.cz, zlatovna.cz,
Helena Stejskalová má ráda krásy české vlasti, a proto o nich s potěšením píše a upozorňuje čtenáře na ta nejzajímavější místa u nás. Ráda navíc přidá i nějaké praktické cestovatelské rady. Kromě toho se zajímá o historii, také především tu českou. Věnuje se mimo jiné sestavování rodokmenu a miluje knížky, hlavně dobré detektivky.